Mentoring a koučing

Proč mentoring? 

Václav Šneberger, Eukidu
Mentoring je forma profesního rozvoje učitele, která v sobě kombinuje dvě složky. Jednak expertní znalost, oborovou či metodologickou připravenost a za druhé procesní znalost, tedy znalost procesu učení dospělých a facilitace profesního rozvoje učitele s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadních pedagogických kompetencí. Nabízí tak individualizovaný přístup, který je také zrcadlem přístupu, který kurikulární reforma s kompetenčním učením vyžadují od učitelů směrem k žákům. 
Doplňuje dosavadní praxi klasických seminářů také o složku implementační a přesouvá zodpovědnost za vlastní učení a implementaci různých poznatků na samotného učitele, nikoli na instituci či vzdělávací organizaci, lektora. Nespornou výhodou je přesun řízení vlastního učení na učitele a tak také posiluje vnitřní motivaci učitele k profesnímu rozvoji. Takový učitel pak nezažívá pouze vnější motivaci ke změně, ale sám s pomocí mentora řídí svou motivaci vnitřní, která je základem jeho vnímání vlastní úspěšnosti a dává tak základ zdravému sebevědomí a v neposlední řadě slouží i jako nejlepší prevence syndromu vyhoření. 
Výstupem je pak vyšší efektivita implementace získaných poznatků, učení v rámci vlastní školy a individualizovaná podpora pomocí systému mentoringu je dle dosavadních výzkumů více než 60% oproti cca 15% efektivity klasických seminářů (změn ve vlastní praxi dosažených danou formou vzdělávání). 
Nevýhodou mentoringu je jeho časová náročnost, nepřipravenost prostředí pro zavádění vnitřních systémů vzdělávání dospělých ve školách a také systémová opatření práce ve školách nepočítají s kolegiální podporou jako formou práce a vnitřní podpory v rámci školy jako učící se organizace. 
 

Co mentoring nabízí? 

Na učitele zaměřený procesní mentoringu odpovídá vzdělávacím strategiím, které zrcadlí kompetenční učení žáků. Začíná vždy sdílením profesní vize a identifikací základních prvků systému učení se zkušeností, strukturou a vlastními individuálními očekáváními učitele v oblasti celoživotního učení a zvyšování kvality pedagogických kompetencí. Cíle mentoringu, který je takto zaměřen na profesní růst, implementaci poznatků je založen na těchto předpokladech: 
  • Každý potřebuje vlastní prostor a čas k učení a integraci získaných kompetencí.
  • Emocionální bezpečí a důvěra jsou důležité pro získání kognitivní a kompetenční komplexity, zejména v průběhu procesů změny.
  • Mentoring je reciproční sytém růstu a řízení vlastního učení. 
  • Cíl a centrum pro každý mentorský vztah je zvýšení kvality a efektivity učení žáků .
  • Úspěšný mentoring je integrální součástí vzdělávání v rámci školy a komunity. 
 

Co z toho? 

Mentoring nabízí čtyři hlavní benefity: 
  • Zvyšuje kvalitu pedagogických kompetencí, zejména v oblasti zvyšování úrovně praktických dovedností. 
  • Umožňuje úspěšnou implementaci vzdělávacích strategií a požadavků kladených na učitele zvenčí prostřednictvím vlastní vnitřní motivace a vlastního vnímání úspěšnosti .
  • Nabízí rámec pro celoživotní učení a podporu v oblasti vlastního individualizovaného řízení učení .
  • Nabízí model nehodnotící spolupráce na procesu učení a zvyšování kompetencí učitele .
 

Co nabízí mentor? 

Každý mentoring je založený na ojedinělém, bezpečném vztahu mentora a mentee. Co nám tedy dobrý mentor nabízí? V zásadě tři hlavní věci: Podporu, výzvy ke zlepšení a facilitaci profesní vize. Co si pod tím představit? 
V oblasti podpory mentor nabízí emocionální, myšlenkovou, instruktážní a institucionální podporu například v těchto oblastech: 
  • tipy jak nakládat s časem ve třídě 
  • metody a strategie učení 
  • jak plánovat hodiny 
  • nápady pro tvorbu kurikula 
  • nápady pro hodnocení žáků i vlastní evaluaci 
  • zdroje 
 
V oblasti formulace výzev mentor nabízí cílené, na základě jasných a měřitelných dat provokující myšlenky a teze, které motivují učitele k dalším zvyšování kvality jeho práce prostřednictvím: 
  • plánování a reflexe vlastní praxe 
  • tvorby vzdělávacích cílů a individuálního plánování 
  • zaměření na individualizaci učení žáků a zvýšení citlivosti k jejich potřebám 
  • zkoumání výsledků dětí 
  • aktivního zapojení do řešení problémů 
  • budování propojení mezi teorií, zdroji a vlastní praxí učitele 
 

Jak vypadá struktura? 

Struktura mentoringu je daná okolnostmi vzniku vztahu, možnostmi školy či nabídky vzdělávacích institucí. V zásadě rozlišujeme mezi dvěma druhy mentoringu: 
  • externí 
  • interní 
 
V obou případech mentorský vztah probíhá na základě jasného písemného kontraktu všech zúčastněných, často na základě předem daných kritérií, která poskytla sebeevaluace učitele či jiná měřitelná metoda. Pak je možné objektivně plánovat a evaluovat profesní rozvoj a efektivitu procesu. 
Fáze mentoringu: 
  • kontraktační, která obsahuje shromáždění dat a stanovení cílů a plánu profesního rozvoje učitele 
  • procesní, tedy přímá podpora formou konzultací, sebevzděláváním, náslechy, atd. 
  • evaluační, tedy vyhodnocení procesu a stanovení dalších kroků pro fázi kontraktační 
 
Struktura fází je různá, v zásadě se ale jedná nejméně o roční kontrakt s minimálně 12  konzultacemi různého druhu podle fáze, ve které se právě učitel a mentor nachází. Mentoring nezahrnuje jen tyto konzultace, ale jak je zřejmé z předchozího textu i vlastní samostudium učitele formou přednášek, workshopů, čerpání z literatury.